Prachové částice dusí Ústí
13. 11. 2007
ÚSTÍ NAD LABEM - Jednou z významných složek, znečišťujících ovzduší ve městě, jsou suspendované prachové částice, například PM10. „V posledních letech docházelo ke zhoršování situace oproti rokům 1999 až 2001,“ uvedl vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jan Abraham.
V letech 2005 a 2006 podle něj došlo k překročení imisních limitů platných pro suspendované prachové částice přibližně na 50 procentech, respektive na 25 procentech území okresu.
Letos se zatím situace podle něj vyvíjí o něco lépe, hlavně díky příznivějším meteorologickým podmínkám.
Minulý rok byly imisní limity platné pro suspendované prachové částice překročeny ve 148 obcích z 206 hodnocených.
„Samo Ústí nad Labem bylo mezi uvedenými 148 obcemi z hlediska rozsahu znečištění prachovými částicemi přibližně uprostřed,“ pokračoval Abraham.
„Není to tedy samozřejmě tak, že by jedině Ústí v tomto směru bylo černou tečkou na mapě republiky, ale to neznamená, že nemáme co zlepšovat. Právě naopak,“ řekl Abraham.
Mezi nejvíce zasažená místa patří městské centrum, oblasti zatížené průmyslem či domácími topeništi na pevná paliva anebo frekventované komunikace a stavby.
„Výsledky měření znečištění ovzduší dostávají prostřednictvím ministerstva životního prostředí odpovědné orgány a ty pak přijímají opatření, která by měla vést ke zlepšení situace,“ uzavřel Abraham.
Na problém s prachem v Ústí poukazuje i nedávno zveřejněná hodnotící zpráva. „Město je zařazeno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, zejména z hlediska polétavého prachu,“ uvádí analytický profil města, který je součástí Strategie rozvoje do roku 2015.
„Pevné částice jsou významnou a rozhodující znečišťující látkou při hodnocení znečištění ovzduší a jsou největším problémem v této oblasti,“ píše se zde.
Dále profil konstatuje, že po překračování aktuálně platných ročních imisních limitů mezi léty 2002 až 2004 hodnoty pod ročním limitem sice stagnují, ale že jsou nadále překračovány průměrné 24 hodinové koncentrace.
Ty mohou být překročeny maximálně ve 35 dnech v roce. V roce 2006 ovšem byly překročeny v celkem 87 dnech. Za konkrétní příčiny dokument označil stavební činnost, práce v kamenolomu Mariánská skála a rostoucí dopravu.
„V posledních deseti letech se množství vypouštěných znečišťujících látek pohybuje mezi 14, 5 tisíce tun v roce 1997 a 12, 3 tisíce tun v rok 2006,“ uvedl tiskový referent magistrátu Václav Groulík.
Podle něj nelze popřít, že se zastoupení tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého zvyšuje. „Nicméně jejich absolutní množství nepřekračuje zákonné imisní limity,“ pokračoval. „Od začátku roku do dnes nebylo nutné přistoupit ke zvláštním opatřením souvisejícím se zvýšenou prašností ve městě.“
Město má dle něj několik možností, jak působit na omezování prašnosti. To je například vyjadřování v rámci procesu EIA. „Což znamená tlačit na investory, aby ve svých záměrech využívali účinná odlučovací a odsiřovací zařízení,“ vysvětloval Groulík.
Dále vyjadřování v rámci správních řízení o vydávání integrovaných povolení stávajícím provozům. „Čili požadovat maximální snižování koncentrací znečišťujících látek ve výstupním plynu a výkon státního dozoru nad územním plánováním i stavební činností. A samozřejmě též úklid volných ploch a komunikací,“ dodal Groulík závěrem.
Janni Vorlíček
Zdroj: Ústecký deník 13.11.2007
V letech 2005 a 2006 podle něj došlo k překročení imisních limitů platných pro suspendované prachové částice přibližně na 50 procentech, respektive na 25 procentech území okresu.
Letos se zatím situace podle něj vyvíjí o něco lépe, hlavně díky příznivějším meteorologickým podmínkám.
Minulý rok byly imisní limity platné pro suspendované prachové částice překročeny ve 148 obcích z 206 hodnocených.
„Samo Ústí nad Labem bylo mezi uvedenými 148 obcemi z hlediska rozsahu znečištění prachovými částicemi přibližně uprostřed,“ pokračoval Abraham.
„Není to tedy samozřejmě tak, že by jedině Ústí v tomto směru bylo černou tečkou na mapě republiky, ale to neznamená, že nemáme co zlepšovat. Právě naopak,“ řekl Abraham.
Mezi nejvíce zasažená místa patří městské centrum, oblasti zatížené průmyslem či domácími topeništi na pevná paliva anebo frekventované komunikace a stavby.
„Výsledky měření znečištění ovzduší dostávají prostřednictvím ministerstva životního prostředí odpovědné orgány a ty pak přijímají opatření, která by měla vést ke zlepšení situace,“ uzavřel Abraham.
Na problém s prachem v Ústí poukazuje i nedávno zveřejněná hodnotící zpráva. „Město je zařazeno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, zejména z hlediska polétavého prachu,“ uvádí analytický profil města, který je součástí Strategie rozvoje do roku 2015.
„Pevné částice jsou významnou a rozhodující znečišťující látkou při hodnocení znečištění ovzduší a jsou největším problémem v této oblasti,“ píše se zde.
Dále profil konstatuje, že po překračování aktuálně platných ročních imisních limitů mezi léty 2002 až 2004 hodnoty pod ročním limitem sice stagnují, ale že jsou nadále překračovány průměrné 24 hodinové koncentrace.
Ty mohou být překročeny maximálně ve 35 dnech v roce. V roce 2006 ovšem byly překročeny v celkem 87 dnech. Za konkrétní příčiny dokument označil stavební činnost, práce v kamenolomu Mariánská skála a rostoucí dopravu.
„V posledních deseti letech se množství vypouštěných znečišťujících látek pohybuje mezi 14, 5 tisíce tun v roce 1997 a 12, 3 tisíce tun v rok 2006,“ uvedl tiskový referent magistrátu Václav Groulík.
Podle něj nelze popřít, že se zastoupení tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého zvyšuje. „Nicméně jejich absolutní množství nepřekračuje zákonné imisní limity,“ pokračoval. „Od začátku roku do dnes nebylo nutné přistoupit ke zvláštním opatřením souvisejícím se zvýšenou prašností ve městě.“
Město má dle něj několik možností, jak působit na omezování prašnosti. To je například vyjadřování v rámci procesu EIA. „Což znamená tlačit na investory, aby ve svých záměrech využívali účinná odlučovací a odsiřovací zařízení,“ vysvětloval Groulík.
Dále vyjadřování v rámci správních řízení o vydávání integrovaných povolení stávajícím provozům. „Čili požadovat maximální snižování koncentrací znečišťujících látek ve výstupním plynu a výkon státního dozoru nad územním plánováním i stavební činností. A samozřejmě též úklid volných ploch a komunikací,“ dodal Groulík závěrem.
Janni Vorlíček
Zdroj: Ústecký deník 13.11.2007